Ďurech
Brutální zkušenost
s Dark Souls

Mám za sebou asi deset hodin hraní. Dark Souls je brutální a deprimující hra. Nevysvětlí vám skoro nic, nikde nikdo, všechno je depresivní, smrt číhá na každém rohu. Nebo smrt, jde o to, že jsem už dávno po smrti, jste Nemrtvý. Nemůžete umřít, jenom vás to vrací v podobě křížaly, vypadáte jako mumifikovaná bába. Chcípá se neustále, pocit osamělosti je maximální. Toto je opravdový survival horror. Na druhou stranu pocit uspokojení z toho, když porazíte prasorybího giga bose, je úchvatný.

Hra je návyková. Chcete další dávku temného heráku. Je to tak zvláštní zkušenost, nic podobného jsem nikdy nehrál. Formálně je to akční rpg, ale ve skutečnosti vytváří zvláštní osobitou směs, která se nedá k ničemu přirovnat. Je to hlavně atmosféra, která definuje Dark Souls. Grafika je strohá, a kulisy jsou v podstatě klasické fantasy propriety, středověk a monstra. Ale pocit beznaděje je jedinečný. V téhle naprosté zkáze plníte svou misi, která je bůhvíco, zřejmě záchrana toho strašně divného světa. Až hru pokořím, podělím se o další dojmy.

Článek vznikl s podporou sítě herních obchodů Gamescape .

ďurech