V následujících týdnech budeme čtenáře Biggboss.cz zásobovat ukázkami z připravované knihy Kmeny, ve které si tým kolem Vladimira 518 posvítil na současné městské subkultury. Texty doprovází bohatý fotografický doprovod od Tomáše Součka, který s pražskými partičkami strávil skoro celé léto. Kniha se bude křtít 1. prosince v Meetfactory.
KMENY > MOTORKÁŘI
Od začátku bylo jasné, že motorkáři v našem subkulturním breviáři rozhodně nesmí chybět. Jeden z nejstarších a nepočetnějších kmenů u nás jsme fotili na motosrazech a textu se ujal novinář a mediální poradce Petr Drnovský, který pojal svůj úvod více jako exkurz do dějin motorkářství. Kdyby dostal prostor psát o nejrůznějších odlišných skupinkách a partičkách kolem značek nebo druhů motorek, nestačila by nejspíš ani celá kniha.
Do padesátých let byl motocyklista vnímán jako sportovec-gentleman čelící neohroženě nepřízni počasí a nevyrovnané kvalitě cest. Na těch starých kostitřasech byl jednoduše každý rád, že jízdu přežil, a na nějaké další věci kolem nezbýval čas ani energie. Měl bekovku, sako, šálu, pumpky a vysoké kožené šněrovací boty a byl zaprášený, s mrazem a olejem zažraným pod nehty. K jeho stylu patřilo i to, že byl připraven pomoci ostatním kolegům v nouzi a dodnes se k této gentlemanské morálce spousta motorkářů hlásí. Jenže po druhé světové válce se něco změnilo. Američtí veteráni neschopní splynout s většinovou společností si rychlé motorky vybrali jako stimulant drsných válečných zážitků a z neklidných rebelů vznikl nejznámější celosvětový klub Hells Angels MC. A s ním i nová – podstatně drsnější – image motorkářů.
MC je zkratka Motorcycle Club a „andělé“ si na ni dělají nárok. Už kvůli ní vypuklo mnoho klubových válek. Když chce nějaký nový motorkářský klub mít vestu a na jejích zádech „barvy“, tedy domovenku města, jméno klubu, obrázek a zkratku MC, musí o to požádat u Hells Angels, a navíc si to i nějak zasloužit. Tvrdá politika vede k tomu, že takový klub nezanikne s vůlí a nevolí několika jedinců, kteří se pár měsíců scházejí v klubovně a pak se samovolně rozpadnou. MC kluby mají povinnosti i vůči zahraničním partnerům, musejí organizovat srazy a některé se zúčastňují závodů dragsterů (tradiční vazba na značku Harley-Davidson ale není dogmatická). Hra na drsňáky vedla některé kluby jako Mongols MC (kteří mají výmluvné heslo: „Když děláme správné věci, nikdo si to nepamatuje, když děláme zlé věci, nikdo na to nezapomene…“) k aktivitám na hraně zákona.
(…)
Kalifornská filmová masáž, v níž se biker rovná automaticky lump, ale naštěstí nevymazala ostatní motorkářský život. Přišla 60. léta s nádhernými závodními motorkami (dnes označovanými café-racer) a masivní nástup zažily značky jako Norton, Triumph, Jawa, BSA a další. Ano, tehdy česká Jawa patřila k absolutní světové špičce a dodnes se v Anglii nosí nášivky Jawa se stejnou hrdostí jako u ostatních, někdy už mrtvých značek. V éře Beatles se na ostrovech rozhořely pouliční bitky mezi rockery na motorkách v kožených ohozech a elegantně oblékanými mods na vyzdobených skútrech a poslouchajících soulovou muziku. V další dekádě se už začala technika výrazně rozdělovat na silniční, terénní a „klasické“ motorky, což rozmělnilo motivaci sdružovat se ve všeobecných klubech. Lesní a luční historky motokrosaře chápe okruhový brusič kolenních slajdrů stejně těžko jako vyprávění pána s čoprem o koncertu ZZ Top (a naopak).
Mnoho oficiálních i neoficiálních motoklubů existovalo i v komunistickém Československu. Některé, jako například liberecký Jawa Team, pořádaly prázdninové tajné závody na slovenskou Šíravu po vzoru slavného filmu Tajný závod (The Gumball Rally) a věnovaly se společným výletům a paření. Vzpomínky lidí z téhle doby většinou vytěsnily zlo režimu a zůstala spousta srandy a někdy až absurdních historek. Ty se možná s ohledem na spotřební společnost, která nás dnes obklopuje, už nikdy nezopakují. V zahraničí mezitím vznikaly kluby podporované jednotlivými značkami a do klubového života se nenápadně vsunula i komerce.
(…)
“Harley-Davidson Club Praha vznikl v roce 1928 a pyšní se titulem nejstarší dosud fungující Harley-Davidson Club na světě. Před 2. světovou válkou byl klub sportovně-turisticky zaměřený. Po válce se zrekrutovala většina strojového parku z válečných kusů. Kvůli izolaci po roce 1948 byly tyto stroje udržovány členy klubu s velikou dávkou šikovnosti a improvizace, protože sehnat jakýkoliv díl na H-D bylo téměř nemožné. Jelikož se jednalo o stroje z USA, bylo občas na členy nahlíženo komunistickým režimem skrz prsty,” říká Tomáš Čihák, jednatel Harley-Davidson Club Praha a dodává: “Motorky H-D nebyly ani v té době nijak moderní, a tak se dá právem říct, že pro členy bylo vlastnictví harleye a členství v klubu opravdu srdeční záležitostí. Možná právě díky tomu byl klub velmi rodinnou a přátelskou institucí. Přestože po listopadu 1989 přišly změny, mnoho nových členů a moderních strojů, klub je stále založen spíše na rodinných tradicích a zájmu o motorky H-D. V klubu se tak setkávají i čtyři generace lidí z různých společenských skupin. Někdy je až obdivuhodné, jak se věkový rozdíl i rozdíl ve společenském postavení vytrácí, a to díky společnému zájmu a pohledu na trávení volného času. Specifikem je, že se u nás nesetkáte s něčí potřebou se vychloubat či s náznaky nadřazenosti.“
Nový Bigg Boss release Kniha KMENY!
Kniha se bude křtít 1. prosince v Meetfactory.
biggboss