Resistance 3 je jednou z mála exkluzivních sérií, které si Sony ještě drží. První díl vyšel v roce 2006 a byl jedním z launchových titulů nové konzole PS3. Pamatuju si, jak jsem vykuleně seděl u známého v obýváku a hned potom mazal pro televizi a konzoli. Děj této koridorové FPS série se odehrává v alternativní historii, ve které neproběhne druhá světová válka, ale místo toho napadne Zemi mimozemská rasa Chiméra. Je tak vytvořena záminka pro konfrontaci s tunami různých béčkových mimozemských monster, které krosíte širokým arzenálem zbraní.
Třetí díl vyšel nedávno a prošuměl vcelku bez povšimnutí. Prodejní výsledky jsou oproti předchozím dílům chabé. Rozhodl jsem se proto prozkoumat, v čem tkví nezájem a přišel jsem na zajímavé skutečnosti.
Žánr koridorových stříleček byl v posledních letech urputně těžen. Ať už jsou pseudo-realistické nebo se sci-fi tématikou, jde v podstatě neustále o to samé – prostřílet se od bodu A k bodu B za pomocí checkpointů. Resistance 3 přichází s retro konceptem neobnovujícího se zdraví, což jsem u FPS neviděl pěkně dlouho. Je to příjemná změna, hraní je tužší, nestačí se pouze schovat někam za roh a čekat. Musíte hrát přísně a taktizovat. Další retro krásou je neomezený arzenál, který nese hrdina bůhvíkde. Většina současných stříleček vám dovoluje u sebe nosit pouze dvě zbraně.
Nejvíce mi však učarovala atmosféra. Hra vytváří hmatatelný pocit ze zdevastovaného světa, což je její největší devíza. Uvěřil jsem jí a pustil se do boje. Vyhovovala mi spíše první půlka, která má skvělý komorní design amerického venkova. Ke konci samozřejmě vše graduje až do neúnosna. Graficky jde o vypiplaný titul s lehce komiksovou stylizací. Rozhodně jedna z nejhezčích věcí na PS3.
Pokud chcete postřílet pár ufoních prdelí ve skvělém morbidním prostředí zpustošeného světa, nezbývá, než si zahrát Resistance 3. Je opomíjená naprosto neprávem.
Článek vznikl s podporou sítě herních obchodů Gamescape
ďurech
