Celý Londýn je už ready na odstartování největší sportovní události letošního roku.
Olympijské hry nikdy nespadaly do ryze sportovního soudku dění. Je to rovněž událost velmi politicky důležitá a při pořádání téhle akcičky jde taky samozřejmě o prestiž – je to super příležitost přitáhnout miliony turistů na místo konání a zviditelnit se v celém světě.
A Londýn opět září. Nedílnou součástí OH jsou samozřejmě stadiony, na kterých se mohou architekti často dosti vyřádit. Nechme tedy ty nejlepší nové stadiony, aby se nám představily.
Aquatics Centre vznikl pod rukama bohyně architektury Zahy Hadid. Zaha vytvořila další naprosto futuristický a dynamický projekt. Když jsem se na budovu poprvé podíval a přemýšlel, co mohlo být inspirací, naběhla mi ihned asociace k rejnokovi, což by nemuselo být nijak od věci, zejména když se jedná o plavecký stadion. Hledal jsem proto podrobnější info a je to tak. Oficiálně má být inspirován trnuchou, ale když jsem si tuhle mrchu vygooglil, rozdíl mezi ní a rejnokem jsem nenašel. A protože se jedná o Zahu Hadid, mohla sáhnout hlouběji do kapsy a pro svého rejnoka-trnuchu vytáhla £269m.
Olympijský Velodrome je bezesporu jednou z architektonicky nejlepších nově vzniklých stadionů pro OH 2O12. Mezinárodní soutěž na stavbu stadionu proběhla už v roce 2007, vyhrál ji architekt Michael Hopkins. Stadion zaujme hlavně svou téměř vznášející se střechou, která je podepírána tenkými nosníky, celé sportoviště tedy působí velmi lehce. Velodrome navíc získal i řadu architektonických ocenění. Vedle stadionu se nachází tratě pro nový olympijský sport – BMX.
Svoji vlastní halu získá dokonce i vodní polo. Water Polo Arena navíc bude po skončení Her demontována a přemístěna na jiné místo.
Basketball Arena jako další velmi efektní sportoviště je postavená z jednoho tisíce tun oceli a potažená bílou PVC membránou. Po skončení olympiády bude hala taktéž demontována a převezena na jiné místo.
Velmi efektní jsou také haly sloužící střelbě. Kosmický design s barevnými otvory je vedle starého královského sportoviště The Royal Artillery Barracks úchvatným protikladem.
Největší pozornost však byla věnována hlavnímu Olympijskému stadionu samozřejmě. Na tomto sportovišti porběhně jak dnešní zahajovací ceremoniál, tak i ten zakončovací, a bude zde po celou dobu Her hořet i olympijský oheň.
Stadion mající kapacitu osmdesát tisíc diváků měl však původně vypadat úplně jinak, být naprosto jedinečný mezi všemi stadiony světa. Ambiciózní plán na obří giga LCD obrazovku coby pláště stadionu byl však náhle kvůli počínající ekonomické krizi zrušen. Měl na ní být vysílán průběh celých her pro diváky, kteří se už na stadion nedostali. Olympijský stadion je ve finálové podobě zdoben barevnými textiliemi s výjevy her.
Stadion vede hlavně v konstrukční směru. Je neuvěřitelně lehký, vyrobený z recyklovatelných materiálů (v porovnání s ostatními stadiony se ušetřilo 75% oceli!) a navíc se dá i lehce rozebrat, což je u takového kolosu celkem neuvěřitelné – proto se o něm mluví jako o revoluci ve stavebnictví.
Matthew B
