James Cole
Daniel Ďurech píše

Daniel Ďurech píše, protože mu to pomáhá nezešílet. Jeho životním snem je proměnit se v elektřinu, která bude výbojit v jeho slovech. Slova ho trápí, uvědomuje si jejich hrůzu, to, že jsou pouze slámou ve srovnání se skutečností. Snaží se proto najít způsob, jak sabotovat jejich omezenost – snaží se malovat slovem.

Údolí sraček

stvoření poplatná bahenním bohům
vyjděte ze svých chrámů a paláců
s cedulemi s nápisem god hates fags
plňiči disciplín a škatulek
odšktrtávači kolonek
sportovci citů
vraťte se do svých pekel
proč máme sloužit vašim zasraným bohům
chrlícím hněv a pomstu a strach
služebníci hoven
stavitelé sraček
proroci pravdy
zavřete za sebou atomové kryty navždy
nechte to vybouchnout vy zhovadilé opice
já nejsem žádná opice!
začne vřískat s pěnou u huby
zatímco chroptí a vydává zvířecí zvuky
já nejsem žádná zasraná opice!
svaté erekce v zákristii zajíždí do hladkých zadků mladých ministrantů
saténové prdele
co svítí jako perleťové měsíce
závodníci v lízaní zadků
přeborníci servility
neviditelná ruka trhu vám vyhoní vaše zvadlé ptáky
vy hmyzí normalizované kundy
historie s vámi cloumá
jak rády se jí necháváte píchat!
pekelný pes vám obdělává všechny vaše díry
a stejně se u toho budete tvářit
jako andělé
pohoršené stažené anální ksichty počestných žen
kterým z duší odkapává krev
je na čase abyste se pomazali gelem
od hlavy až k patě
vaši slizcí umírající bozi čekají na oběť
a jejich anální otvory čekají na vaše výkony
nenechte je čekat
prodavači pytlů se zajícem hoven
kupčitelé s nesmrtelností
VIP sekce ráje čeká na vaše nabalzámované tělo
už jste si předplatili svůj kousek věčnosti?
soudci morálky
vykonávači cizí vůle
monopolní úřady na realitu
nechte nás v klidu splácet naše hypotéky na život
jedinou skutečnou měnou
nechte nás v klidu chcípnout

Nadrasa

andělé s neonovými křídly
se snáší
jeden po druhém usedá na zem
protahují a propínají svoje těla
jsou štíhlí a elegantní
s masivními postavenými ptáky
pevnými ňadry
dokonalou syntetickou lesklou kůží
řezané jemné obličeje se sebejistým klidným výrazem vítězství
dlouhé vlasy žijí vlastním elektrickým životem
nejjemnější optická vlákna vášně
oči potažené leskem jiných hvězd
jsou nazí
v křídlech protéká plazmová tekutina
nebeská rasa přišla zvěstovat první okamžiky ráje
šíří omamnou vůni
sweet sounds of sorrow
jejich ptáky pulzují
líně přes ně občas přejedou rukou a pozvolně masturbují

jejich kontakt s člověkem je takřka vždy smrtelný

Noc šeptá její jméno

probudil jsem se ze snů o lásce
měla démantové oči a černé vlasy
smála se s lehkostí a ohněm
tak bezstarostně a plně
jasně
ptala se mě
kde jsem celou dobu
hledala mě
čeká se na mě
přivinul jsem se k ní jak dítě
a zažil plnost
hutnou celistvost
alternativy a důvody pohasly
jako zahradní večírek bez hostů
plaval jsem v ní jak ryba
beze strachu
hodoval jsem na světle
přijímal jsem lásku samozřejmě
bez pochyb a bázně
byl jsem šťastný do všech záhybů svého bytí
a probuzení bylo jako noční můra
svět měl příchuť papundeklu
bylo to jak krabice od mlíka
narafičený kulisy
kafe bez kofeinu
střepy
začal jsem plakat a volat její jméno
jméno co není
a čím více jsem ji volal a plakal
tím více se vzdalovala
zmizela jako stopy v písku
pohlazené mořem

Leck mich im Arsch

rozesmátá němka
na německý pláži
dovádivě šoustací

obrovský kozy
obrovská hlava
bytostně masivní

nezdráhá se
kozy všude
kilometr prdele

Nibelungenlied
německá vůle
drží fleisch pohromadě

monumentální mrd
nebe se trhá
moře vře
hory serou

prdel jak slunce
do ksichtu žhne
všechno přestalo
jen ona je

bohyně
bohyně
bohyně

james cole