Logo text

Motýlí efekt?
Obraz jako různosměrná dekonstrukce celku

GD
17 01 2013

Galerie Rudolfinum 18. 1. – 10. 3. 2013

6 způsobů dramatizace obrazu
6 způsobů různosměrné dekonstrukce celku, který se neustále rozpadá
6 způsobů výrazové defragmentace obrazu

Výstava Motýlí efekt? představuje reprezentativní výběr děl šesti malířů posledních tří generací, kteří se ve své tvorbě snaží postihnout mezníky současného společenského a kulturního vývoje. Vladimír Véla, Adam Štěch, Lubomír Typlt, Maritn Gerboc, Daniel Pitín a Jiří Petrbok prostřednictvím jednotícího media, kterým je obraz, tyto mezníky interpretují a reflektují nejrůznějšími přístupy. Od touhy po společném “meziprostoru”, přes hledání nového formátování příběhu, ke kritickému čtení obrazu a v neposlední řadě také incializací témat zrcadlení rovin, které nastavuje samotná “realita”.

Po výstavě britské malby Beyond Reality / Brittish Painting Today tak Galerie Rudolfinum přináší divákům další zajímavý pohled na téma “reality” a její uměleckou reflexi v současném světě.

“Šest autorských, koncepčně odlišných přístupů k obrazu otevírá základní otázku, a sice, jaké jsou aktuální možnosti malířské reflexe dnešní doby v kontextu prostoru, v němž žijeme. Doby, která v sobě nese množství rozmanitých kulturních impulzů, stop a vrstev, jejichž původ nelze jednoduše identifikovat. Doby, pro kterou je zároveň příznačný akt mizení jakékoli jednoty, podprahově vnímané jako společná jistota,” říká kurátor výstavy Petr Vaňous.

Nejistota z neznámého se u každého z autorů projevuje ve znepokojivých námětech, vrstvením časových rovin, rozpadem chronologického uvažování či deformací motivů každodenního života. Jiří Petrbok (1962) zachycuje pomocí vnitřních obsahů archetypální paměť – identitu, která je nadčasová. Navrací prostřednictvím recyklace a parafráze kapitol z dějin umění a kultury obsahy minulého umění jdoucí napříč časem. Cituje a přetváří díla do té míry, že dochází k jistému odhmotnění, spirituální redukci, a zároveň k možnosti utvořit zcela novou formu obrazu. Touhu po odpojení z chronologicky vnímaného běhu událostí vyjadřuje i Lubomír Typlt (1975), který v jakémsi “meziprostoru” vytváří vztahové konstelace mezi figurami. Postavy často zmnožuje, čímž pomáhá rozkládat příběh. Motiv zmnožování pak přivádí k myšlence čtení příběhu pomocí modelových prototypů.

Obraz jako kritický nástroj používá Martin Gerboc (1971), v jehož dílech nalezneme básnické a filozofické citace Baudelaira, Artauda, Foucaulta či Barthese. Květy zla a jiná temná poselství ožívají v krutém dekadentním divadle dnešní doby. Vladimír Véla (1980) se navrací k iniciačnímu aktu malby a nechává vyznívat její vnitřní sílu. Používá jednoduché malířské formy, aby tak vynikla síla motivu. Prolínání filmové estetiky a klasického malířství se světem současné malby ve svých obrazech zachycuje Daniel Pitín (1977). Reflektuje, nakolik je malba schopna zapůsobit v jednom okamžiku, na rozdíl od filmových scén. Pitín se pouští do nového formátování příběhů, vlastně storyboardu. Snaží se, aby malba budovala obrazový, časově nezařaditelný prostor. Přetvářením dějin umění se zabývá Adam Štech (1980), který používá části historických děl k vytvoření zcela nového kontextu, přičemž se ironicky vymezuje k nostalgii a patosu.

Kurátor výstavy využívá myšlenku tzv. Motýlího efektu jako metaforu pro znázornění, jak zdánlivě nesouvisející a nepodstatné skutečnosti ovlivňují vývoj dalších událostí, v tomto případě dění na české výtvarné scéně. Motýlí efekt vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu. I něco tak malého, jako třepotání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun.

Lektorské oddělení Galerie Rudolfinum připravilo k výstavě soubor doprovodných programů, který nabídne výpovědi samotných umělců, projekce videoklipů skupin Last Days of Jesus nebo WWW, diskuze a komentované prohlídky s kurátorem.
K výstavě vychází katalog obsahující eseje kurátora výstavy Petra Vaňouse, rozhovory s umělci a rozsáhlou obrazovou část.

Vystavující umělci:
Vladimír Véla
Adam Štech
Lubomír Typlt
Martin Gerboc
Daniel Pitín
Jiří Petrbok

Kurátor výstavy: Petr Vaňous

Vstupné:
plné 120 Kč
snížené 70 Kč

Otevírací doba:
út – st, pá – ne: 10:00 – 18:00
čt: 10:00 – 20:00

Adresa:
Galere Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12
CZ 110 01 Praha 1
T +420 227 059 309
galerie@rudolfinum.org
www.galerierudolfinum.cz

biggboss