Pokud si jeden z těch, kteří rádi dědkovsky s nostalgií vzpomínají na starý Fallouty, série Baldur’s Gate a Planescape:Torment, tahle skvělá hra by ti neměla uniknout. Ze zmíněnejch si bere izometrickej pohled, Falloutovskej styl boje na tahy a hlavně lineární dějovou linku, protkanou velkým množstvím konverzaci, jejichž vývoj bude určovat naslednej vývoj, ačkoli máj spíše okamžitej dopad, než-li dlouhodobej vliv na to, kudy a jak se příběh bude ubírat.
Na začátku si vybereš, za jakou rasu chceš hrát. Výběr je zastoupen klasickým fantasy setem, povoláním, kde si můžeš vybrat třeba mezi samurajem, stínovým běžcem nebo šamanem. Poté investuješ několik bodů do schopnosti, který si s nabitýma karma body můžeš během hry zlepšovat. A jde se na věc.
Už jen z předchozího popisu se zdá, že hra je zvláštním křížencem fantasy a cyber-punku. Celkem neobvyklá kombinace, nicméně v tomto případě servírována s naprostou samozřejmostí (předchůdcem je mimochodem desková hra, která se poprvé objevila roku 1989, následovaná sérii počítačovejch her), která podle mne dobře funguje. Fantasy svět je zastoupenej již zmíněnejma rasama, u nichž se nedá říct, že by se navzájem nenáviděly, ale každá má svoje daný místo. Dalším fantasy prvkem jsou kouzla, vyvolávání magickejch bytostí a mrtvých a s tím spojeny šamanství, který je taky alternativou ke klasický medicíně, případně navzájem se doplňující.
Svět ve kterým se nacházíte se datuje do roku 2075 a je celkem typickou cyber-punkovou šablonou, tak jak to mám rád. Velký korporace ovládající životy svých zaměstnanců, rozvětvený podsvětí čítající sofistikovaný mafie, primitivní gangy a profesionální hackery operující ve virtuální realitě. Nejednou se svou postavou zavítáš do světa Matrixu. Dále pak tělesný modifikace, drogy ve formě různých chipů, kterejma si feťáci po čase vysmaží mozek. Městský prostředí, neustále zataženo a déšť spolehlivě svoji atmosférou vtáhnou do hry, stejně jako příběh, kterej má dlouhou páteř a rozkrytí jedné jeho části vyvolá spoustu dalších otázek, řetězících se do dalších částí příběhu. Co čeká na jeho konci zatím sám nevím, protože sem hru zatím nedohrál a nejsem ani v první polovině, nicméně už teď mužů říct, že o zábavu je na dlouho postaráno a všechny povinnosti budou muset nějakou dobu počkat. Každej, kdo někdy hrál skvělou hru, určitě ví o čem mluvím.
jan
