Günther byl rakouský architekt, který před nedávnem odešel do věčných sídlišť (6.července 1934 – 15.června 2012 ). Jeho věci vycházely z brutalismu, který ovládal architekturu v 50. – 70. letech 20.století. Nevezl se však s tehdejšími trendy a záhy jeho objekty začali vykazovat daleko expresivnější přístup. Prvním z domů, kterým si získal širší pozornost je Z-Bank ve Vídni. Dům odráží jeho snahu prozkoumat možnosti volně plynoucí, modelované architektury.
Banka se nachází v ulici Favoritenstrasse, kde vyplňuje mezeru mezí stávajícími domy. Je to už mimo nablískané centrum Vídně, takže člověk zde může snadno pocítit lokálního ducha. Zvlášť když si dáte presso na stojáka v malé kávárně Z-Café, která je vedle hlavního vchodu do domu. V kavárně hrají rakouský šlágry, bába od vedle si dává vínko, pánové první odpolední láhvač. Atmosféra je taková, že člověk si už jen představuje, jak do kavárny vlítne Schimanski a objednává si rychlýho vyprošťováka.
Hlavní vchod do domu je zavřenej. Na zvonky nikdo nereaguje. Na druhou stranu od vchodu je pak obchod s baťohama, kterej okupuje i zastřešený předprostor domu. Když jsem vlezl do obchodu s foťákem v pohotovosti, dle pohledu mladé prodavačky jsem vytušil, že něco není správně. Tak jsem se hyper-aktivně zeptal jestli můžu fotit, což jsem neměl dělat, protože odpověď zněla ne. Snažil jsem ji ukecat jak to jen šlo, ale nepovolila. Na druhou stranu po tom ukecávání měla chuť si dál povídat, tak jsme si stouply před vstup a bavili se.
Slečna se jmenuje Michaela a barák se jí prej nelíbí. Je to špinaný, posraný od holubů a okna se nedaj otvírat. Já jsem oponoval, že je to jinej vesmír oproti okolní produkci a snaha prozkoumat neprozkoumané, ale okna by přece jen měla být otvíratelná. V současnosti dům vlastní nějakej šejk. Jeho původní využití bylo sídlo banky a byty. Později se v domě usídlila televize. Až na kavárnu a obchod je dnes dům prázdnej. Objekt je památkově chráněnej, což znamená že se do něj nechce majiteli investovat, i když by to už bylo třeba. Na druhou stranu je zakonzervovanej aby ho nikdo nemohl „kurvit“. Společně jsme se zhodli, že místo obchodu by bylo vhosnější kdy tam bylo kulturnější využití – třeba klub, hospoda.
Mezitím co jsme bavili prodala baťoh. Pozval jsem ji na gauč do Prahy a rozloučili jsme se.
kwai chang cyber caine
