Galerie ve squatu

Před jistou dobou jsem napsal článek o squattingu, krátce poté, co jsem se přestěhoval do prvního squatu. Za tu dobu jsem vystřídal několik budov, nepracoval, a přemejšlel, jak zrealizovat plány, který jsem měl v hlavě. Bydlel jsem v několika hezkejch budovách se skvělým potenciálem. Bez peněz jsem byl dost limitovanej, ale věděl jsem, že v hezký budově mužů zrealizovat velkou část svých nápadů.

Skvělá příležitost se naskytla před měsícem, kdy jsem dostal možnost se nastěhovat do obrovskejch prostor v jedný z nejkrásnějších Londýnskejch čtvrtí, obývané intelektuální smetánkou a ruskejma oligarchama. Přišlo mi skvělý dokázat místní komunitě, kolik může mít squatting potenciálu.

Po deseti dnech pobytu v budově jsme dostali pozvání k soudu, který byl od toho dne za dvacet dní. Času bylo málo, proto jsem začal usilovně vyhledávat kontakty na umělce, kteří by mohli v objektu vystavovat. Celej projekt “oskvotovaný galerie” mi po několika dnech začal růst pod rukama a v den soudu bylo vše připravený na otevírací párty.

Soud jsme samozřejmě prohráli a bylo nám řečeno, že máme pěkně rychle vypadnout, protože “soudní vykonavatelé” (anglicky High Court bailiffs) nás přijdou vyhodit v nejbližším možném termínu. Rozhodli jsme se zůstat přes víkend, v neděli sbalit všechny práce a počkat na soudní vykonavatele. Přišli v úterý brzo ráno, nechali nás sbalit si věci, vypít čaj a pak nás doprovodili ke dveřím.

Nicméně galerie měla obrovskej úspěch, kromě toho měla i přesah do aktivismu tím, že jsme otevřeli squat v budově, která byla kvůli vysokýmu nájmu prázdná šest let. Nyní je otevřena další galerie v prostorách pošty, do který jsme se nastěhovali před deseti dny.

Celej projekt sklízí nečekanej zájem a budu v něm pokračovat. Sleduj dění: facebook.com/RoadRunnerAndCoyote5

jan