Ateliér JLCQ Arquitectos navrhl v členitém terénu portugalského horského města lávku pro pěší a cyklisty, u které je trochu problém nepoužít slovo elegantní v každé druhé větě.
Čtveřice pilířů vynáší 52 metrů nad údolím dva horizontální, skoro dvoumetrové ocelové nosníky, které zároveň tvoří zábradlí. Mezi nimi se pne v celkové délce 220m půdorysně dvakrát zalomená mostovka – záměrná rezignace na nejkratší možné propojení bodů na obou stranách umožňuje vnímat samotný přechod po velkorysé, dřevem obložené lávce méně utilitárně a uživatelům také poskytuje výhled na vlastní konstrukci.
A je co sledovat: most je obložený ocelí, která je natřená z boku na bílo a „zevnitř“ načerno, čímž je zvýrazněn rozdíl mezi osvětlenou a stíněnou plochu a konstrukce tak působí pro vzdáleného pozorovatele subtilněji. Zvláštní jsou dva kontrastní pilíře blíže spojovaným břehům – kulaté, betonové a podivně dekorované se mohou zdát až skandálně offtopic. Každopádně se jedná o záměr, kdy beton ladí s terénem údolí a až šroubovicovitě uchycené květníky obrostou zelení, neměly by pilíře být podvědomě vnímány jako součást mostu, který se tím ještě víc odlehčí.
Na první pohled čistě racionální minimalismus v sobě ukrývá dílo pečlivě prokomponované tak, aby mělo co nejsilnější účinek jak na pozorovatele, tak i uživatele. Rámuje a podtrhává výhledy do hor či údolí, představuje podstatný impuls pro rozvoj města a finanční náklady jsou srovnatelné s mnohem méně nápaditými mosty. Těším se na fotky za pár let.
David
