Dílo Henryho Dargera (pravděpodobně 12. dubna 1892 – 13. dubna 1973) mě zaujalo poprvé v roce 2006, kdy bylo vystaveno na výstavě Art Brut (sbírka ABC) v galerii U KAMENNÉHO ZVONU, spolu s mnoha dalšími autory Art brut.
Tento směr definoval Jean Dubuffet v 50 letech 20. století. Velice stručně řečeno: jedná se o tvorbu, která nemá tendenci být uměním v akademickém slova smyslu. Jeho tvůrci jsou většinou neznámí lidé, často s psychickýmy problémy, pro které je jejich tvorba pouze určitou terapií a vzniká např. pouze jako vedlejší produkt jejich nemocí. Jejím prostřednictvím si tak mohou vytvářet paralelní světy, ve kterých žijí intenzivněji než v objektivní realitě.
Na výstavě mě zaujalo dílo Henryho Dargera díky své comicsové estetice, kompaktnosti co se týče obsahu a vizuálního stylu. Jeho dílo objevil fotograf Nathan Lerner, který mu pronajímal pokoj poté, co ho Henry poprosil, aby mu našel místo v domově důchodců. Díky této události našel Lerner v Henryho pokoji jeho celoživotní dílo. Jedná se o několik tisíc skic obrazů a náčrtů. Henry Darger byl mimo jiné i spisovatel a jeho román: The Story of the Vivian Girls, in What is known as the Realms of the Unreal, of the Glandeco-Angelinnian War Storm, Caused by the Child Slave Rebellion je nejdelším románem v historii literatury. Tvoří ho neuvěřitelných 15145 stran!
Henryho tvorba je specifická několika prvky. Ve většině obrazů se objevují malé holčičky, které bojují se staršími lidmi. Jsou škrceny, pronásledovány nebo velmi často svádějí brutální souboj s vojáky. Malé holčičky jsou umísťovány do neskutečných světů, událostí a kompozic – motivy i postavy se často opakují, jelikož je Henry tvořil obkreslováním přes pauzák. Vytvářel z nich dívčí armády pro souboje ve světech dospělých. Zajímavé je, že hrdinky jsou často zachyceny s penisem, což se dá vysvětlit zřejmě tím, že si Darger nebyl vědom některých anatomických rozdílů mezi oběma pohlaví. Obrysy jsou často nakresleny jen tužkou a je na nich patrná technika obkreslování z předlohy. Většina obrazů znázorňuje boje, neklid a utrpení, které jsou ale paradoxně situovány v klidných panoramatických formátech a tím vzdáleně připomínají japonské dřevořezy. I když se mezi obrazy Henryho Dargera najdou i klidnější výjevy, tvoří tyto souboje hlavní část jeho díla.
mosd
