7 odstavců o vizuální identitě Gotham City v netopýřím klenotu režiséra Tima Burtona. Od největšího filmového setu v Evropě přes gothamský brutalismus, nadčasový design batmobilu až po génia, na jehož jméno se často zapomíná – Antona Fursta.
8 vět o Antonu Furstovi
Řekne se Batman z roku 1989. Vedle jmen Tim Burton, Jack Nicholson a Michael Keaton by se zákonitě mělo vybavit i jedno další, obdobně klíčové. Britský výtvarník Anton Furst. Sbíral zkušenosti u českého scénografa Josefa Svobody, v roce 1984 vytvářel grimmovské prostory pro fantasy horor The Company of Wolves. Skutečně citelný zářez ale přišel až o tři roky později. Ve válečné agónii Full Metal Jacket režiséra Stanleyho Kubricka se vyznamenal jako pan tvůrce, který bouřlivou vietnamskou džungli dokáže autenticky zhmotnit i v umělém, byť gigantickém studiu. A k tomu je navíc schopen minimalizovat vlastní ego a navrhnout přesně ten typ zoufalých trosek budov, jež v člověku vyvolají vzpomínky na destruktivní apokalypsu. Právě tenhle production designer je u Burtonova Batmana spojený s vizuální identitou Gotham City i designem elegantně agresivního batmobilu.
7 vět o konstrukci Gothamu
Natáčení prvního Batmana probíhá od října 1988 do ledna 1989, na svou dobu to celé stojí kolosálních 40 milionů dolarů. Furst črtá desítky černobílých návrhů, na jejichž základech se během pěti měsíců na ohromné betonové ploše v britských Pinewood Studios rýsuje dekadentní království temného rytíře. Pro potřeby natáčení filmu se využívá všech osmi studií, film vzniká v prostředí miniaturních modelů i malovaných kulis v životní velikosti, které se následně opticky – nikoliv digitálně – komponují. Filmová stage, na níž se buduje Gotham, je dlouhá skoro půl kilometru. Ve své době se tak stává největším a také nejdražším filmovým setem v Evropě od výpravné Kleopatry z roku 1963. Když se tato fakta po letech opakují před Burtonem samotným, odpovídá: „Postavy v tomhle filmu jsou jednoduše natolik extrémní, že pro mě bylo zásadní nechat je pohybovat se v prostoru, který je takovým charakterům od základů šitý přímo na míru. Pokud bych Batmana tehdy natáčel na nějaké reálné lokaci v New Yorku, bylo by to naprosto scestné řešení."
6 vět o charakteru města
Kreativci Burton & Furst již během prvních společných schůzek plánují městu vtisknout punc osobité divnosti. Gotham City chtějí pojmout jako zlé a ošklivé dvojče New Yorku. Jako město, které kontroluje korumpující politická i policejní garnitura a podléhá nekoordinovanému urbanistickému a ekonomickému vývoji. Hned na první pohled vyvolává dojem oázy zločinu, jež se navíc nezadržitelně řítí ke svému konci. Furst zároveň neustále zdůrazňuje, že historie prastarého města se táhne celých 200 let. V průběhu dekád se do jeho architektonického profilu otisklo tolik různorodých slohů a stylů, že v ulicích města pravidelně dochází k tvrdé kolizi mezi minulostí, současností i budoucností.
5 vět o gothamském brutalismu
Přehuštěnou hlavní třídou proudí kolony aut, prostor ale drtivě zavalují naddimenzovaní obři, jejichž těla protínají nejrůznější mosty. Jasnou zárukou je šílenství pro klaustrofobiky, stejně tak nulová šance, že by za bílého dne do ulice pronikl jediný sluneční paprsek. Celou parádu si tu pro sebe kradou beton a železo, stejně jako v případě denních záběrů z městského jádra, kde figuruje gothamská radnice a Flugelheimovo muzeum umění. Radnice nese podobu autoritářské pevnosti, jejíž brány střeží gotické sochy v pláštích s dlouhými meči v rukou. Inspirace tvorbou Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera je neskrytě přiznaná, stejně tak odkaz (kuželovitý exteriér muzea) na strojírenský design japonského mistra technoismu Shina Takamatsu.
9 vět o ústřední katedrále
Ikonografii noirového Gothamu nakonec logicky dotváří majestátní, víc než 300 metrů vysoká katedrála. Špičatou věží řeže jizvy do šedých mračen, uprostřed veškerého toho urbanistického pekla ční jako stabilní a věčný odkaz dávného středověku. I přes přítomnost chrličů s podobiznami okřídlených ďáblů se stylově nelze bavit o čistokrevné gotice. Jakoby její vizuální profil Furst pojal jako esenci gothamské architektonické roztříštěnosti a vložil do ní všechny své vlastní oblíbené designové atributy. Tvaroval ji dle jedné ze svých nejoblíbenějších staveb – proslulé katedrály Sagrada Família španělského vizionáře Antonia Gaudího. Právě tahle stavba Fursta vždy fascinovala zejména z toho důvodu, že jí po stylové stránce nelze nikam pevně časově zasadit. Do „své“ velkorysé katedrály se navíc rozhodl promítnout i stereotypní představy o idylických pohádkových hradech a nevynechal dokonce ani upomínku na svého jasného favorita z oblasti filmové architektury – na strašidelný motel Normana Batese z Hitchcockova Psycha. Mimochodem, už Hitchcock k podobě ústředního baráku hledal vhodnou inspiraci. Nakonec ji našel v obraze amerického realistického malíře Edwarda Hoppera Dům u kolejí z roku 1952.
6 vět o elegantním i agresivním batmobilu
Elegance art-decových tvarů, dynamika sportovního auta, kokpit jak z válečného bombardéru, výfuk jak z novodobé stíhačky. Furst s Burtonem od počátku věděli, že jejich batmobil v sobě musí obsahovat kombinaci surovosti, sexuality i něčeho tajemného, co vychází přímo z charakteru netopýří ikony. „Výsledkem skutečně bylo něco brutálního a drzého, co má v sobě sílu zastrašovat a přitahovat zároveň," popisoval ve své době Furst vizi pastiše futuristického automobilu z 50. let 20. století. „Šlo nám o to vytvořit brutální expresivní obraz, který vynález auta jako takového v sobě obsahuje, tedy obraz sexu a násilí." Batmanův kostým pak svým způsobem vizuálně navazuje jak na architekturu města, tak na design hlavní automobilové hvězdy. Obsahuje v sobě sice živočišné spojení člověka s netopýrem, ústřední černožlutý emblém ale jasně míří ke gotickým chrličům, zlatý opasek zase k dekorativnosti art-deca.
6 vět o nešťastném konci Antona Fursta
Rok 1990. Furst i vedoucí výpravy Peter Young za prvního Batmana berou zaslouženého Oscara v kategorii Best Art Direction. Furstovo angažmá při pokračování Batman Returns (1992) je na první pohled samozřejmostí. Po oscarovém triumfu se ovšem upisuje jinému studiu a Warner Bros ho ve správnou chvíli jednoduše nemohou povolat zpět do akce. O slovo se hlásí deprese, nekonečné mixování prášků na spaní s alkoholem a do třetice i rozvodové řízení s manželkou. Je listopad 1991, kdy jeden z nejosobitějších production designéru všech dob odchází ze scény skokem z osmého patra hotelu v LA.
Ondřej Čížek
