Když v roce 2009 architekt Robert Konieczny pracoval na návrhu Národního muzea ve Štětíně, znal už budoucí podobu budovy Filharmonie, která s jeho projektem přímo sousedí. Konieczny věděl, že zářivě bílý chrám Filharmonie se hned po dokončení stane ikonou celého města, a tak sám uznal, že nemá cenu jí co do formy konkurovat. Vsadil proto na maximální prostorovou skromnost a inspiraci historií místa. Záměr Koniecznému vyšel skvěle: Filharmonie získala cenu Mies Van Der Rohe Award 2015 pro nejlepší budovu na území Evropské unie za uplynulé dva roky a jeho vítězný projekt Národního muzea dokonce titul World Building of the Year 2016 v rámci prestižní přehlídky World Architecture Festival. Obrovský úspěch jak pro architekty, tak i pro celé čtyřsettisícové město.
Na místě zamýšlené novostavby Národního muzea stál ještě před druhou světovou válkou klasický obytný blok. Po masivních spojeneckých náletech, tehdy ještě patřil Štětín k Německu, ovšem po činžácích nezbyly nic než trosky. Rozbombardované domy se po válce odklidily a na jejich místě zůstal prázdný prostor. Ten se do štětínské historie neodmyslitelně zapsal na začátku sedmdesátých let, kdy se stal kulisou masivních protestů veřejnosti, při kterých zemřelo šestnáct lidí.
Architekt Konieczny nechtěl významnou historii místa potlačit, ale naopak se jí nechal plně inspirovat. Porušil přitom původní zadání soutěže, která počítala se zastavěním jen části pozemku – pojistka před zastíněním už rozestavěné Filharmonie a také pro zachování alespoň části veřejného prostranství – a rozhodl se využít celou plochu. Ovšem s tím, že veřejnosti zůstane přístupný každý metr čtvereční této plochy. Dosáhl toho tak, že „jednoduše“ zapustil veškeré vnitřní dispozice muzea pod zem a původní náměstí transformoval ve střechu budovy. Charakter veřejného prostranství dokonce ještě podpořil plynulým zvednutím protilehlých konců zastavěné plochy nad terén, čímž střecha získala ráz amfiteátru.
Vyvýšení konců skryté budovy má ale ještě jiný důvod – zatímco jedním se do muzea vstupuje, druhý odráží hluk z přilehlé rychlostní silnice. Nenápadnost celého projektu podporuje také dominantní materiál stavby – prefabrikované betonové tvarovky.
matthew b