Jim Jarmusch, král amerického nezávislého filmu a autor takových kultovek jako Mrtvý muž, Noc na Zemi či Kafe a cigára, je zpět v plné síle. Jeho nejnovější film Paterson je příběhem řidiče autobusu jménem Paterson, který bydlí v městečku Paterson a ve volných chvilkách se věnuje psaní poezie. Zenová báseň o kráse všedního dne sbírá od své premiéry nadšené ohlasy jak od kritiků, tak od divácké veřejnosti.
Město Paterson v USA skutečně existuje a je pro film zcela určující. Právě o něm pojednává jedno z nejzásadnějších děl slavného básníka Williama Carlose Williamse, předchůdce beatniků a dalších amerických směrů 50. let 20. století. Nedaleko Patersonu také vyrůstal Allen Ginsberg. Všichni tito tvůrci jsou pro řidiče Patersona velkým vzorem a jeho postavu lze vnímat jako zhmotnění Jarmuschovy celoživotní lásky k těmto spisovatelům a jejich vidění světa.
Jedna milovnice Jarmusche se do městečka Paterson po stopách filmu vydala. Tady jsou její postřehy:
Nejkratší autobusové spojení mezi New York City a Patersonem vede z George Washington Bridge Bus Station na severu Manhattanu. Levnější než klasické autobusové linky jsou mikrobusy soukromé společnosti Express Bus Service, kterým se říká „jitney“ nebo také „španělské“, případně „cikánské“ autobusy.
Cesta do Patersonu trvá něco málo přes hodinu a vede většinou po rušné dálnici Route 4. Spojení často využívají Newyorčané, kteří míří za nákupy do outletu Bergen Town Center, který je zhruba na půl cesty.
Autobus staví několikrát už na oprýskaných předměstích Patersonu. Cesta končí na patersonském hlavním nádraží Broadway Bus Terminal, které tu má své místo od roku 1932 a z něhož vyráží autobusy do newjerseyských destinací. Čekárna nádraží je častým útočištěm pro lidi bez domova i náhodné kolemjdoucí.
Paterson je třetím nejlidnatějším městem státu New Jersey a druhým městem s nejhustším osídlením ve Spojených státech vůbec. Více než polovinu jeho obyvatel tvoří v současnosti hispánští imigranti a další čtvrtinu přistěhovalci z islámských zemí. Patersonu se občas přezdívá Malý Ramalláh, ačkoli ulice jeho centra atmosférou připomínají spíše ospalé provinční město kdesi v Latinské Americe.
Místní radnice je jednou z mála honosnějších budov ve městě a jeho přirozeným centrem. Šéfuje jí Jose „Joey“ Torres původem z Porto Rica. Hned za radnicí jsou bývalé bankovní budovy, v nichž nyní sídlí městské úřady, a právě zde se natáčelo několik scén z filmu.
K vodopádům vede z centra malebná Market Street lemovaná industriálními stavbami včetně budovy Franklin Mill z roku 1870. V bývalé továrně na zpracování bavlny se na začátku 20. století vyráběly stroje, lokomotivy a tkalo hedvábí.
Autobusové garáže NJ Transit, v nichž se natáčelo.
„U natáčení jsem moc nepobyl, měl jsem práci, ale kolegové mechanici štábu pomáhali,“ vzpomíná sympatický řidič, který pro newjerseyskou autobusovou dopravu pracuje už několik let a mezi místními je oblíbený. „A mimochodem ten autobus, co s ním jezdil Adam Driver, už dávno na silnicích neuvidíte, museli ho vytáhnout někde z muzea,“ směje se.
Vodopády na řece Passaic jsou součástí národního parku Paterson Great Falls Historical National Park. Místo bylo významné už pro původní obyvatele dnešního území New Jersey, indiány kmene Lenni-Lenape, kteří ho nazývali Paquapick, což znamená „místo hlučné vody“.
Objekt vodní elektrárny z roku 1914 je stále v provozu a díky energii padající vody denně zásobuje 11 tisíc domácností elektřinou.
„Adam Driver seděl támhle na té lavičce. Padli jsme si do oka, jsme totiž oba bývalí mariňáci,“ vypráví zřízenec národního parku Ernesto Hernandez. „Překvapilo mě jak je Adam vysoký a jak je v pohodě, žádná hvězda.“ „Tady pod vodopády bývala první veřejná plovárna,“ ukazuje nám historický záběr z počátku 20. století. „Jak se jmenuje ta slavná Ginsbergova báseň spojená s Patersonem?,“ ověřuje si u kolegyně přes vysílačku.
Na vodopády z výšky shlíží socha Alexandra Hamiltona. Národní hrdina je jedním z „otců zakladatelů“ moderního amerického národa, který sehrál důležitou roli ve válce za nezávislost na konci 18. století a byl prvním americkým ministrem financí. Hamilton založil státní Společnost pro zřízení užitečné výroby (Society for the Establishment of Useful Manufactures), která díky mlýnům využívala energii z řeky Passaic. Společnost v roce 1791 založila město Paterson, které se stalo kolébkou průmyslové revoluce ve Spojených státech. Vzkvétalo dalších 150 let, kdy se tu bujně rozvíjelo zpracování bavlny, následně oceli a nakonec hedvábí. Druhé jméno pro Paterson je dodneška „Silk City“ (hedvábné město).
Život významného státníka se stal předlohou pro muzikál, který se v současnosti hraje na newyorské Broadwayi a který sklízí nadšené ovace kritiky i veřejnosti. Jeho popularita ještě vzrostla po nedávných prezidentských volbách poté, co během děkovačky jeden z herců veřejně přečetl kritický vzkaz šéfovi Trumpovy volební kampaně Miku Pencovi, jenž seděl v publiku.
Patersonské muzeum přiléhá k parkovišti autobusových garáží a filmový štáb v něm měl během natáčení své zázemí. „Ginsberga jsem potkával ve městě, vyrostl tady, ale narodil se v Newarku. Máme po něm pojmenovanou básnickou cenu, když napíšete báseň, můžete vyhrát,“ popisuje zaměstnanec muzea a místní básník Pete.
Na rohu Cianci Street stojí vykřičená likérka Question Mark. Na jejím místě byl původně stejnojmenný bar, ve kterém se často a rádi scházel beatnici Allen Ginsberg a Jack Kerouac.
Foto a text: Zuzana Raušová
