„Bránit svobodu architektury znamená také odmítat dekoratérské zakázky.“
Statika a konstrukce hrají u projektů Christiana Kereze zásadní roli a nezáleží, jestli se jedná o nákladnou veřejnou stavbu anebo normální rodinný dům. Právě lapidární zadání dvojdomu v Curychu vyřešil profesor jedné z nejlepších světových škol architektury, tamější ETH, naprosto bravurně. Úvaha je jasná – dvojdům spočívá v rozdělení na nezávislé části a stěna je základní element oddělení. Právě na ní je geniálně zredukován koncept celého projektu. Silná myšlenka, jejíž jednoduchost ale v důsledku vytváří velmi komplexní strukturu, a její pečlivé provedení jsou pro Kereze také příznačné.
Hyperkorektní by bylo říct dům se třemi stěnami na sobě. Každé podlaží definuje jinak zalomená, nepřerušená betonová zeď, ve které jsou vedeny veškeré rozvody a z níž jsou vykonzolovány stropní desky. Forma samotného domu koncept jenom podtrhuje a působí jako nerušící a neutrální pozadí absolutního výhledu do zahrady anebo na Curyšské jezero. Vnější obálka je samozřejmě vyřešena prosklením od podlahy po strop a každé podlaží obsahuje jedinou místnost, což spolu s kontinuálním přímým schodištěm tvoří příjemně velkorysý a zároveň velmi skromný prostor.
Zalomení zdí působí na principu, jako když se několikrát přeloží list papíru, který je pak schopen stát na hraně. Na projektu se od samého počátku podílel vynikající statik Joseph Schwartz, s nímž Kerez spolupracuje dlouhodobě. Důležité je, že ke všem projektům je přizván ihned v úvodní, koncepční fázi a nikoli až nakonec, aby „to spočítal“. Význam spolupráce na projektu od samého počátku platí nejen pro statiku, ale i ostatní obory, od grafického designu až po vzduchotechniku.
David Neuhäusl
Za přibližný citát díky skvělé publikaci „Kruh, Texty o architektuře 2014-2015: Švýcarsko-české inspirace“.
