Logo text

Slow West > Road Movie s Přesnou Muškou

FI
09 04 2017

Vyhrát svým režisérským debutem hlavní cenu na FF Sundance je asi snem každého filmaře. Johnu Macleanovi se přesně to podařilo s filmem Slow West v roce 2015, kdy dostal hlavní cenu poroty v kategorii drama. Vsadil totiž na dobrou kartu – po několika krátkometrážních snímcích, ve kterých si otestoval spolupráci s neustále se zlepšujícím Michaelem Fassbenderem, ho zapřáhl do svého celovečerního díla a světe div se, vyplatilo se mu to. Spousta nominací na světových filmových festivalech a ocenění na Sundance FF jen potvrzuje, že snímek má co nabídnout, a že tým Maclean a Fassbender se vyplatil a osvědčil, i když přetáhne čtrnáct minut.

Jay zoufale pátrá po své nastávající. Hned co mu dojde, že sám se těžko protluče, seznámí se s pistolníkem Silasem, který mu nabídne za poplatek doprovod. Že Silas není žádný světec, je jasné všem kromě hlavního hrdiny, a že jeho motiv je úplně jiný vypluje na povrch až po pár zdánlivě náhodných situacích, většinou založených na konfrontaci Jayovy absolutní naivity a nezkušenosti se Silasovým drsňáctvím a názory muže, který se o všechno ve svém životě musel pekelně porvat. Od jeho příchodu na scénu ustupuje Jayův ubrečený osud do pozadí, protože ostřílený drsňák upoutává veškerou divákovu pozornost svým charizmatem, chladnokrevností i tím, že mu role byla napsaná přímo na míru.

Rozhodně oprávněně oceněný film. Tempo ladí s výpravou (která nápadně připomíná Jarmushova Dead Mana), hudba skvěle padne. Je prostřílený spoustou záběrů, u kterých je těžké určit, jak moc vážně je vlastně režisér myslel – kostra se sekyrou pod stromem, zpívající indiáni u cesty nebo v závěrečné části filmu prostřihová rekapitulace všech postav zabitých ve filmu. To, že se kostra snímku drží aspoň několika pevně zajetých westernových pravidel (příběh většinou osciluje mezi několika variacemi unylých love story a krvavé cestě za pravdou a pomstou, kde nejpatrnější rozdíl je ve značce whisky, kterou pije hlavní záporňák), se potvrzuje v závěru – je jedno, jestli jich je sedm nebo osm, jestli jsou stateční nebo hrozní, tak jako tak skončí zradou, přestřelkou i smrtí…

Ondřej Prunar