Dobře, ne úplně klony. Fargo seriál je inspirován Fargo filmem. Autoři filmu, bratři Coeni, se za to jen nechali napsat jako producenti seriálu a prohlásili, že je rozhodně neláká točit cokoliv delšího než dvě hodiny: za tu dobu stihnou vymáčknout z postav všechno, co je potřeba. První série z roku 2014 je navíc jeden z pionýrů toho druhu seriálů, ve kterých se objevila velká jména známá z titulků na stříbrných plátnech (Billy Bob Thornton, Martin Freeman, ve druhé sérii 2015 pak Kirsten Dunst a Patrick Wilson). Společně s True Detective se díky tomu svezly na obrovské vlně zájmu, který tato jména k dílu přitáhla. Stačilo vlastně, aby je přitáhla k první epizodě, která diváka spolehlivě zaháčkovala a on pak dalších devět s otevřenou pusou sledoval pestrou paletu postav, neuvěřitelné, občas až bizarní zvraty a zasněženou krajinu, sem tam s fleky od krve.
U třetí série tomu není jinak. Ze začátku skepticky působící, ale po pár dílech celkem zábavnou dvojroli si střihnul Ewan McGregor, Carrie Coon zahrála postavu, která je vlastně společná pro všechny série Farga, a to maloměstskou strážkyni pořádku jdoucí po velkých stopách, jejímž prostřednictvím divák příběh sleduje a propojuje. Sexy prvek v podobě Mary Elizabeth Winstead. Hot. Tečka. Jedna figura však strhává naprostou většinu pozornosti na sebe a tou je David Thewlis. On je ten důvod proč si to pouštět a dokoukat. Zábavnější a zároveň odpornější záporák tu nebyl od Tučňáka Dannyho DeVita.
Po pořádném zamíchání a protřepání postav je všechny vhodíme do příběhu zamotanějšího než sluchátka od eplu a vyjde nám celek, kterému dominuje jedna jediná věc a tou je Náhoda. Ta mává story lajnou a určuje směr všeho víc než zdánlivě všemocný bad guy. Konec konců, celý příběh se udál jen proto, že imbecil na drogách ztratil kousek papírku.
Ondřej Prunar
