V Sovětském svazu, více než kdekoli jinde byla „realita“ vystavěna ideologickými projevy, které řídil politický systém. Státní moc měla vůli a potřebné páky na to, aby dokázala efektivně využít nesmírného tvůrčího talentu ruských umělců, aby přetvořila kulturu k obrazu svému a využila ji k násilnému sjednocení a ovládání mentality obyvatelstva. Miliony pracujících tak byly motivovány falešnou nadějí o vybudování snu, idealizovaného utopistického světa komunismu. Nevyhnutelným výsledkem bylo však budování lži, která byla v ostrém kontrastu s každodenní realitou.
Eric Lusito se věnuje fotografování opuštěných vojenských základen sovětské éry, které jsou jedním ze zvrácených nástrojů tohoto režimu. Cestoval jako archeolog po celém území bývalého SSSR, od Východního Německa po Mongolsko a jeho fotografie jsou mimořádným záznamem. Tyto nyní rozpadlé vojenské budovy a stavby, místa, která jsou tak dlouho skryta, tvořila samotné srdce sovětského systému. Umělecká díla měla i v těchto základnách prominentní místo, jakožto symboly nedotknutelnosti všemocné sovětské říše, pomáhají pochopit moc a vliv nad společností v zemích sovětského bloku a odrážejí také její rozpad. Zříceniny nedávné zaniklé civilizace, jsou odsouzeny k zániku v průběhu času. Vojáci odjeli, ale mnoho jiného zbylo.
Více na http://ericlusito.com/
