Alejandro G. Iñárritu & jeho VR instalace 'Carne y Arena' > Budoucnost kinematografie?

V článku o božském filmovém magazínu Little White Lies jsem psal o pojetí tzv. sensory cinema. O tom, že za prototyp “smyslové podívané” založené na ultimátním, téměř až fyzickém prožitku z vyobrazované (obvykle nervní a vyhrocené) situace, lze považovat Cuarónovu Gravitaci, Millerova posledního Mad Maxe i Nolanův Dunkirk. Napětí a intenzitu maximalizuje koncept bezprostřednosti, absolutní divácký prožitek je ve finále kladen o piedestal výše nežli ideologie daného počinu.

Další laťku teď dle všeho nastavuje tvůrčí tandem Alejandro González Iñárritu (režie) & Emmanuel Lubezki (kamera). Jejich 7minutový VR projekt s názvem Flesh and Send (ve španělském originále Carne y arena), který poprvé představili v Cannes, údajně definitivně bortí hranici mezi plátnem a divákem a znamená nejspíš gigantický skok ve vývoji virtuální reality jako takové.

Iñárritu do Cannes přijel s instalací jak bratři Lumièrové v 19. století s revolučním kinematografem do Paříže a jednoduše diváky pozval do jádra dění – do útrob vědecko-umělecké instalace, kde se rázem vžili do kůže a mysli uprchlíků na mexicko-americké hranici. Něco, co by mohlo spolehlivě zabít Donalda Trumpa.

“Jde o multi-narativní prostor, v němž adaptuji události, které jednotliví uprchlíci na hranici skutečně prožili. Nejsou tu žádní herci, pracujeme s reálnými zážitky reálných osob, svým způsobem jde o etnografický experiment,” popisuje mexický režisér velmi osobní akt, jehož základy stavěl už během častého setkávání a rozhovorů s imigranty.

Divácké nervy Iñárritu s Lubezkim nekompromisně drancovali už v předchozím Revenantovi, kde se sugestivní filmovou řečí subjektivnímu VR prožitku přiblížili na maximum. Flesh and Send je tak přirozeným a dost možná jediným možným krokem dál, blíže k budoucnosti kinematografie. Bude mimořádně zajímavé, kam, resp. jak daleko tohle celé povede. Stanutí tváří v tvář výbuchu nukleární hlavice je blízko. Atomový hřib se pomalu, ale jistě rýsuje na horizontu.

O Carne y arena v magazínu American Cinematographer: PART I + PART II

Ondřej Čížek