Frank Miller/Geoff Darrow
Hard Boiled. Kult.

Frank Miller. Známý jméno, snad každej viděl 300 nebo Sin City (a nebo obojí), někdo z vás snad i četl. Jinde než na webu. Jo, myslím tím na papíře, poctivým, solidním, oldschoolovým papíře, co se agresivně vtírá do nosu pachem tiskařský černi. Ale zpět k Frankovi. Velkýmu bojovníkovi proti Comics Code Authority a tvůrci jednoho z nejpřelomovějších komiksů historie, Návratu Temnýho rytíře, kterej zbořil mýtus o nestárnoucích, nesmrtelných a nelidských superhrdinech. Na těhle a pár dalších věcích se podepsal jako scénárista i kreslíř, vybrousil svůj specifický styl odkazující na noir komiksy třicátého věku, svět utopený ve světle a zjevený v černi. Jenže jak víme, je na světě málo tvorů línějších než komiksoví kreslíři, takže není divu, že v řadě komiksů figuruje Frank jen jako scénárista. A tady vstupuje na scénu kreslíř Geoff Darrow, král všech pičičučků, udělátek a ťuflíků. Taky Matrixu. Vizuálně. Master, kterýmu trvá nakreslit tři sešitovky víc jak dva roky, protože on tam chce každej střípek skla, úlomek cihly, šroubek, kabel, krokodýlky, stříkačky, tagy, přejetý krávy, sladký tyčinky, anální křečky, 3D porno, náplasti a do toho nadlimitní množství poletujícího odpadu. V jeho obrazech můžete nový detaily nacházet roky. Společně stvořili Hard Boiled. S hlavním hrdinou Carlem, kterej se živí jako výběrčí daní, má dům v dobrý čtvrti, krásnou ženu a dvě děti. Jo a ty děcka mu píchaj oblbováky do žíly potom, co mu ženuška vyšuká starosti z hlavy. On je totiž tak trochu robotickej assasin jedný velký korporace, ale nemějte obavy, zabíjení si automaticky maže (má přece ženu, dvě děti a dům v Burbanku) a pozůstatky stovek a tisíců mrtvejch obstará spolehlivá úklidová služba. K tomuhle si připojte akci ve stylu někde mezi cyberpunkovým demolitionmanem a autistickým sběratelem šroubků a víte, že nebudete zklamáni. No dobře. Možná budete. Je to krátký. To dělaj ty šroubky. A matičky. Ty zlotřilý matičky!

draco