Daniel Ďurech
Propaganda

Co je propaganda? (Ďurechova definice) Propaganda je systém neurálního útoku, který je cílen na iracionální centra mysli, do kterých nemá většina lidí sjednán přístup. Jedná se o velmi účinnou zbraň v mentální válce, válce o mysli lidí. V poslední době došlo ke zdokonalení technik tzv. protichůdného programmingu, kdy jsou vám podsouvány protichůdné signály, aby došlo k naprostému a kompletnímu zmatení jedince. Příklad – odněkud na vás blikne – buďte cool. Za chvíli odněkud vyjede – být cool není cool. Za chvíli – být cool je out. Buďte out. Být out už není in, buďte in! Jedinec je zmaten a rezignuje. Princip rezignace je princip smrti. Je jedno jest-li zahodím pušku uprostřed palby nebo zahodím svůj názor a chuť řešit dané téma uprostřed mentální války. Jedním z největších plodů propagandy je názor, že nic nejde změnit, že se svět nějak tak vyvíjí sám od sebe a že jedinec nic nezmůže a že život nemá smysl, že je lepší to nechat celé běžet a starat se o svou kůži a bla bla bla. Slovy Morfea – tam, kde ostatní vidí náhodu, já vidím záměr. Rezignace na dění ve světě a na ostatní je přesně to, co nás rozděluje. Média jsou zaplněná sračkami, které lidé spokojeně šíří dál, neschopni prosít umělohmotné virtuální virální informace od skutečných, hřejivých, lidských informací. Propaganda vždy byla a bude. Třeba jogurt Dobrá máma je krásným příkladem – útočí na základní strach ženy, co vychovává dítě – neselhat jako matka. Chce být dobrou matkou. Propaganda jde ruku v ruce s normalizací, uspáváním hadů. Had vnuknul Evě nápad popadnout jablko Poznání. Od té doby ho chtějí uspat, toho, kdo nabádal k vlastnímu myšlení. Vivat Snake! Na ženy je cílena většina propagandy. Jejich primární role je přežít a uchovávat potomstvo a jejich biocomputer vyhodnocuje situace na základě bezpečí pro vývoj plodu a dítěte, mentální rozvoj jde stranou. Jsou proto schopny ignorovat jasné signály zotročení, záleží jim hlavně na zdraví dítěte a tom, že je vůbec naživu, a zapomínají, že jeho mentální stránka je to, co ho řídí. Šíří potom plody propagandy doma a pokud není muž silný, nasákne také a oddaně slouží kravinám, i když si něco mrmlá pod fousy – má svou kůlnu nebo auto, které tuní či něco. Z dítěte vyrůstá připosraná vesnická teta, a pokud není hyper tvrdé, je staženo do bláta debility, průměrnosti, připodělanosti – plodů strachu. Rodinná jednotka je dokonalým příkladem segregační konzervy plné neurózy, kterou stát podporuje. Izolovaný subjekt je velmi lehce zpracován a zničen již v útlém věku. Lišit se a stát si za svým je bolestivé. Celé stádo vás bude chtít stáhnout zpátky. Někdo, kdo je po krk v blátivé řece, nechce pozorovat zářícího jednorožce, jak ladně chodí po břehu, je šťastný, pase se na trávě a enchá na sebe dopadat slunce. Chce ho vidět v blátě, popřípadě podřezaného, s ufiklým rohem. Úměrně s obrovským věděním a možnostmi komunikace, které jsou dnes k dispozici, roste kopa hoven a virů. Vše je převráceno. Chytří a vzdělaní lidé jsou považováni za šílence. Umělci, kteří neslouží uspávání, jsou ekonomicky odstraňováni. Lidé, kteří chrání ostatní, jsou necitliví studení vrazi bez svědomí. Láska je majitelství. City jsou opratě lží a otroctví. Mohl bych pokračovat do nekonečna, ale nechci vás přehltit. May the force be with you

ďurech