Ďurech
Moje pošahaná feťácká famílie

Plahočíme se věkama, feťáci de luxe. Moje pošahaná rodina kronikářů. Jsme blázni, vyvrženci, géniové z papundeklových chatrčí…Sedíme o samotě a viglíme se slovama. Múze musíme vrátit všechno do posledního desetníku, jinak chcípneme v zapomnění a zatracení. Naše povolání je to nejzaprášenější a nejmarnější. Slova, slova, slova… k usrání. Sedíme u toho jak na hajzlu a sereme slova. Nemůžeme se naparovat na vernisážích…smrdíme korunou, šílíme v laciných cimrách…máme špatné kurvy nebo jsme buzny…černé iluze nám zakalují kebule…Celine se táhne sehnutý Německem, s kocourem a svojí ženou, zlomený a zahořklý…Bukowski jí mouku obalenou vodou a píše na okraje novin špačkem tužky, ožralý nejlacinějším vínem, tři nájmy ve skluzu…Hemingway si přikládá brokovnici k čelu, nachcanej rumem…Nesmrtelný Bard, bůh nás všech…Burroughs si sjetej čumí celé odpoledne na palec u nohy a i Ginsberg si o něm myslí, že mu straší ve věži…Pynchon, o kterém nikdo nic neví, zalezlý jako pavouk, kalí vodu…Faulkner nasáklý whiskou přikládá obálky na okno a když v nich není šek, hází je do koše…Cervantes…Boccaccio…Dostojevskij závislý na ruletě…Ďurech, staronový přírůstek na lodi bláznů, vede guerillovou válku proti celému vesmíru na třech lahvích vodky denně…Rabelais…Poe…Kesey uhání s třeštícím budíkem v autobuse po Americe…Kerouac umírá u mámy doma, protože mu játra přestávají odbourávat chlast, jde mu to krkem ven…Huxley na smrtelné posteli, žena mu podává LSD…blázni, blázni, blázni, chyby, zásahy, válka, nesmrtelnost…výsměch, boží výheň…Verlaine a Rimbaud na absinthu…chátra k pohledání…moje hrdá potácející se famílie…jedno z nejstarších řemesel, hned po prostituci…děvka dostává dobře zaplaceno…sráči, co nás napodobují, Vieweghové světa spojte se, špatní pisálci, slohové práce holčiček ze základky, Rudišové, podomní prodavači nesmrtelnosti, Coelhové…ty, co nechtějí platit múze, ti zbankrotují…duševně…na dobrém psaní se vydělá málokdy…nikdy jsme nepotřebovali vily a paláce…stačí nám místo na psaní…stejně nám do naší kadibudky pořád někdo míří sniperkou, hází nám granáty na dvorek, kde máme jeden rozviklaný stůl a stoličku na ryby…ten zmrd do toho zase mlátí…nezastaví ho ani to, že ho nikdo nečte…sráč jeden…takový teplý místo moh mít…v Hollywoodu…hrdě kráčíme věky jako bozi a s pruty vyrážíme za Velkou rybou…pane Melville…za Leviathanem…pomatení Ahabové…vyhýbáme se stodolarovým nástrahám…ti nejlepší z nás proplují kolem všech a dostanou dary…Lásku…Svobodu…stanou se svými příběhy…vypsat se ze svých dluhů…moje nádherná galaktická rodina…s námi další pomatenci…herci a muzikanti a malíři…všichni v prdeli navždy…fetujeme vesmír, chlastáme Mléčnou dráhu…vracíme se jako bumerangy…ne a ne zbankrotovat…ještě jednu…poslední…Just One Fix

ďurech