Šílený profesor Ďurech
Puch západní civilizace

Čeká nás velký průser. Nevím přesně kdy, ale dřív nebo později se to celé rozesere. Pohrávám si v hlavě s několika scénáři, od biologické války přes nukleární až k dlouho připravovanému selhání infrastruktury – znehodnocení měny, pád Sítě či její ožití, nedostatek základních komodit – chaos, rabování, zásahy umírajících establishmentů. Člověk nemusí být prorok ani vědec, aby to viděl.

Základní problém podle mě tkví v přístupu lidí. Blahobyt vyvolává hnilobu. Blahobyt je opravdovou zkouškou života. Vážit si života, když je po válce, zemřelo spoustu vašich blízkých a není co jíst, to umí každý. To se pak sedí a člověk je rád, že žije a čumí, chroupe si chleba a miluje každé sousto, miluje slunce a uvědomí si, kdo jsou jeho přátelé a dobere se k několika základním hodnotám, které mají v tomto životě smysl, dobere se k principům, očesá nánosy sraček a zbude mu v ruce očištěný tvar, jako pokácený strom, z kterého se vyrábí prkno na stavbu. Jsou to brutální lekce, bez kterých se většina lidí neprobere. Většina z nás potřebuje tento druh lekcí a voláme o ně, prosíme bohy války, aby se snesli ze svých hájemství a dali nám přes záda holí. Prosíme je naším nevážením si daru života, který jsme si vybrali. Skutečné rouhání je nespokojenost. Bohužel po skončení lekce si lidé nic neodnesou a dále pokračují v reji stupidity. Zapomenou, vytěsní co se naučili, nechají se koupit a ukolébat. Lidé bděte.

Dejte však lidem mír, 65 let bez válečného konfliktu a uvidíte tu krásu hniloby v plné jízdě rozkladu. Mají kredence plné žrádla, auta plná pohonných hmot, televize plné sraček, píči se natřásají v šatičkách, čůrákům svítí napomádované kebule z otevřených střech…přebytek všeho nedůležitého a smrtící nedostatek víry v důležité věci. Západní myšlení absolutně vytěsnilo základní metafyzické koncepty, které se ve většině kultur neomylně objevují po celou historii lidstva. Proč se neustále objevují? Protože jsou to zasraná neověřitelná fakta. Jsou to skutečné věci, bohužel a bohudík je však nejde polapit exaktní vědou. Proč tomu tak je? Protože je to druh vědění, který se předává prožitkem a nelze ho rozdávat zadarmo, i s tou nejlepší intencí. Nefunguje to. Na kytaru se nenaučíte hrát tak, že si o tom přečtete knížku. Musíte si jí vzít do ruky a hrát. Je to druh vědění, který vyžaduje víru. Až se však setkáte s daným prožitkem, opravdu se s ním setkáte, víra se změní ve vědění a jistotu. Pro ostatní budete působit jako někdo, kdo věří, vy však VÍTE. A to je ten rozdíl. Nic není zadarmo a na vyšší sféry chápání neexistují návody, můžete v těch knihách ležet celé životy. Prcat vás obrázky nenaučí. Běžte ven a strčte ho tam a nechte se navigovat kosmickou mrdací silou.

Západní civilizace vytěsnila víru v duši. Vytěsnila víru v neviditelné věci, víru v magii. Kdo se ochomítá kolem tohoto druhu věděni, musí se ukrývat a nemluvit o tom příliš otevřeně, neboť riskuje odvoz do blázince. Pro co žijeme, když věříme, že máme pouze tento život, který se na konci vypne jako televize? To bychom se na to rovnou mohli vysrat a nic se neučit, protože k čemu to celé je, když to nepůjde dál používat?

Redukování člověka na genom. Ďurech praví, že genom je pouze fyzická matrice existence a duše do něj vkládá svůj otisk, jako ho vkládá do všeho, čeho se dotkne, je to harddisk života, který se vine až k počátkům v hlubinách moří. Ďurech postuluje dva druhy paměti – fyzickou paměť šroubovice a duševní paměť, fyzická uchovávající všechny vzpomínky a prožitky dané vývojové větve organismu a duševní, uchovávající všechny vzpomínky na elektromagnetické úrovni. I osamocená duše bez těla si nese své vzpomínky, zeptejte se Mrtvých. Obě sféry jsou teoreticky plně přístupné, nicméně se jedná o nejvyšší formu vzdělání a je to cesta na mnoho životů, která vyžaduje plnou koncentraci na daný subjekt zájmu.

Lidé, co mají co žrát a stěžují si, přivolávají válku. Neváží si sebe a neváží si ostatních a přivolávají peklo. Pitomci jako já potom bojují, aby udrželi rovnováhu, nicméně současný stav je již neudržitelný.
Zlikvidovat lidské tělo je neúčinné. Duši zatím pronásledovat neumí. Co se tedy dá dělat? Zlikvidovat ji na úrovni současné existence, vyvolat duševní bankrot. Koupit si duši. Sell your soul. Smrt se totiž rovná duševnímu vyčpění, bankrotu, rezignaci. Tam se doopravdy umírá. Celá historie lidstva je důmyslnou bitvou o duše lidí. Každá další poražená duše přidává jinde sílu. Jsou tu Požírači, jejichž primární zájem je těžba energie, stejně jako je primární zájmem feťáka šlehnout si další dávku. Zapomeňte na finanční důvody pro války a ideologie. Dívejte se dál. Jsou to pouze fyzické projevy a nástroje pro chytání duší a myslí. Toto je mentální válka, která probíhá od úsvitu lidstva. Současný stav je tak alarmující, protože se váhy začínají příliš převažovat na stranu rezignace.

Problém je to v jádru naprosto pragmatický. Lidé si neváží základních věcí, jako je mít někoho rád, jako je vidět další úsvit slunce…neváží si toho, že jsou naživu, těší se na smrt a tím ji volají. Čekají na ní nedočkavě jako na tramvaj na refýži, čumí na hodinky a do jízdních řádů. Čím více spáčů má noční můry, tím se zhoršuje stav celého koláče našeho hájemství. Je to princip Nekonečného příběhu. Lidé přestali věřit v něco, v co se věřit nemusí, co je holým faktem. Exaktní ověření všek selhává, protože naráží na důmyslný ochranný mechanismus proti zneužití. Dali byste dítěti do ruky granát? Nejprve musí na výcvik. Říše se rozpadá. Nic je tu.

Je to puch bakelitových odpadků a obalů. Kyselí smrdutí hmyzí lidé, kteří trápí své okolí. Mučí své bližní a slouží silám, o kterých nemají ani tušení. Pereme do sebe léky na předpis, které neléčí, ale tlumí. To je celý princip západu – pod koberec, pod koberec, dokud koberec nevyletí do vzduchu a pak se bude čumět. Hele Tsunami. Vláda radí hromadný nákup plavek.

May the Ozzy be with us all.

ďurech